Celá studie o stavu vitamínů v ovoci a zelenině

 

Zdrojem této studie jsou výsledky měření od  Geigy Pharmakonzern, Switzerland (1985), Lebensmittellarbor Karlsruhe (1996) a Sanatorium Oberthal (2002).

 

Studie to není nijak lichotivá, protože přesvědčivě dokládá náš vztah k životnímu prostředí, kdy se nám vše, co do něj vkládáme, vrací. Skladba naší stravy v drtivé většině neodpovídá požadavkům našeho organismu, a když už je na talíři poskládáno vše, jak má být, je tato porce vlastně chudá na vitamíny, minerály a stopové prvky. Vzhledem k době, kdy tato studie vznikla, bude současná situace ještě horší.

Co nám tedy vlastně zbývá, když nemáme vlastní zahradu a námi kontrolovanou sklizeň? Měli bychom volit menší zlo a ne nad vším jen mávnout rukou. Pokud si alespoň občas uděláme čerstvou ovocnou nebo zeleninovou šťávu, docílíme tím díky zpracování většího množství ovoce nebo zeleniny, které bychom jinak na posezení nesnědli, většího příjmu potřebných látek. Další volbou jsou doplňky stravy a to pokud možno přírodní. Přírodní doplňky (zelený ječmen, vojtěška, lněný olej…) mají pro náš organismus to nejpřijatelnější složení a nejlepší využitelnost.

Podle oficiální zprávy WHO (světové zdravotnické organizace) v současné době a v našich podmínkách chybí každému z nás v běžně dostupné stravě zhruba 50% vitamínů a 60% minerálů. Ale třeba obyvatelé amazonských pralesů si zatím se složením stravy lámat hlavu nemusí. Ale to by nebyla civilizace, aby si je za nějakou dobu nenašla a nepřivedla je na “správnou cestu”.

Kde se vitamíny a minerály ztrácí? Vyslovíme pouze úvahu, ale jsme přesvědčeni, že velmi blízkou skutečnosti. Na stav ovoce a zeleniny má velký vliv znečištěné prostředí v podobě kyselých dešťů, mnohdy až nesmyslného chemického hnojení a užívání chemických postřiků. Ovoce a zelenina se sklízí nezralé, aby vydržely dlouhé převozy do obchodů a následně skladování, kde se různými postřiky dociluje delší trvanlivosti, některé ovoce se nechává chemicky “dozrát” a mohli bychom pokračovat dále a dále… A řešení? Musíme se naučit říci si o kvalitu, odmítnout špatné zboží i přes jeho nízkou cenu a snažit se vybírat nejlepší z toho, co je pro nás dosažitelné.

zkoumaný druh
zkoumaná látka
výsledek 1985
výsledek 1996
výsledek 2002
rozdíl 1985 - 1996
rozdíl 1985 - 2002
brokolice
vápník
103 mg
33 mg
28 mg
mínus 68 %
mínus 73 %
kyselina listová
47 mg
23 mg
18 mg
mínus 52 %
mínus 62 %
hořčík
24 mg
18 mg
11 mg
mínus 25 %
mínus 55 %



fazole
vápník
56 mg
34 mg
34 mg
mínus 38 %
mínus 51 %
kyselina listová
39 mg
34 mg
34 mg
mínus 12 %
mínus 23 %
hořčík
26 mg
22 mg
34 mg
mínus 15 %
mínus 31 %
vitamín B6
140 mg
55 mg
34 mg
mínus 61 %
mínus 77 %

rajčata
vápník
14 mg
4 mg
3 mg
mínus 70 %
mínus 78 %
hořčík
27 mg
18 mg
14 mg
mínus 33 %
mínus 48 %

mrkev
vápník
37 mg
31 mg
28 mg
mínus 17 %
mínus 24 %
hořčík
21 mg
9 mg
6 mg
mínus 57 %
mínus 75 %

špenát
vápník
62 mg
19 mg
15 mg
mínus 68 %
mínus 76 %
vitamín C
51 mg
21 mg
18 mg
mínus 58 %
mínus 65 %
jablka
vitamín C
5 mg
1 mg
2 mg
mínus 80 %
mínus 60 %



banány
vápník
8 mg
7 mg
7 mg
mínus 12 %
mínus 12 %
kyselina listová
23 mg
3 mg
5 mg
mínus 84 %
mínus 79 %
hořčík
31 mg
27 mg
24 mg
mínus 13 %
mínus 23 %
vitamín B6
330 mg
22 mg
18 mg
mínus 92 %
mínus 95 %

jahody
vápník
21 mg
18 mg
12 mg
mínus 14 %
mínus 43 %
vitamín C
60 mg
13 mg
8 mg
mínus 67 %
mínus 87 %

Stav vitamínů a minerálů v mg na 100g vybraných vzorků ovoce a zeleniny v letech 1985, 1996 a 2002. Ta procenta, nevěští nic dobrého.

© copyright biorezonance most. Jakékoli užití obrázků včetně převzetí, šíření nebo dalšího využití bez souhlasu autora není dovoleno.